Ti, kteří hledají odpuštění

 

 

Tohle je poprvé, co se Anita objevila na papíře. Hřbitov v tomhle příběhu je založen na hřbitově, kde je pohřbená má maminka. Je to místo, které znám moc dobře, protože moje babička, která mě vychovala, mě tam brala často. Hádám, že bylo nevyhnutelné, že budu psát o smrti – moje dětství totiž bylo pronásledováno smrtí. Ne opravdovými duchy, ale duchy vzpomínek a ztráty.

V této povídce Anita probouzí mrtvé, což je to, co jsem pro ni naplánovala, že bude dělat. Myšlenka na to, že bude zákonným popravčím upírů, se mi vlastně nedostala na mysl – to až mnohem později, když jsem se snažila napsat o ní první knihu. Původně tento příběh reprezentuje to, co jsem myslela, že Anita bude dělat – oživovat mrtvé. Jak jiný by pak byl její svět, kdybych zůstala u tohoto plánu – žádný Jean-Claude, žádný Richard, nikdo z nich kromě Anity. Jak bezútěšný by byl tento svět – jen Anita a já.

 

Naleznete ve sbírce Strange candy.